Při tomto rozlišení obrazovky se nacházíte v omezeném režimu stránek, kliknutím přejdete na mobilní verzi.

Jak se pije v Rusku

Ruská vodka Ruská vodka

Vladivostok/Novosibirsk/Moskva, Rusko — "Chceš dneska pít vodku?" ptá se Vladimir, když stojíme před magazínem na sídlišti ve Vladivostoku. "Musíme si ale pospíšit, za půl hodiny prodej alkoholu končí." Dlouhá léta platí v Rusku zákaz prodeje alkoholu mezi 11. hodinou večer a 8. ráno. Ale to není nic, co by se podle Vladimira nedalo vyřešit. Stačí vědět, kam zajít. "Jsou obchody, které mají dohodu s policií a ty prodávají alkohol i v noci," usmívá se a prozrazuje další triky, které prodejci vymysleli, aby se zákazu vyhnuli. "Někdo dá do rohu stůl, tři židle a tvrdí, že je bar. Jiný prodává cigarety za 500 rublů a vodka je dárek zdarma."

Suchý zákon

Vodka bývala po staletí důležitým artiklem, jehož výdělky plnily státní pokladnu. Za vlády cara Mikuláše II. tvořily příjmy z prodeje vodky třetinu tehdejšího rozpočtu. Ještě koncem 80. let, kdy byl u kormidla SSSR Michail Gorbačov, to bylo stále více než 20 %. 

Právě Gorbačov však podepsal v roce 1985 přelomový suchoj zakon. Šlo o protialkoholní kampaň, v rámci které se úplně přestala vyrábět vodka s obsahem alkoholu nad 50 %. Restaurace směly nalévat až od 14. hodiny a za pití na veřejnosti hrozily tvrdé testy. Vodka se prodávala ve specializovaných obchodech a pouze na příděl. Každý dospělý si mohl měsíčně koupit pouze 2 láhve.

Z počátku se zdálo, že je kampaň úspěšná a prodej tvrdého alkoholu klesl o 40 %. Jenže co nekleslo, byla konzumace. "V zoufalosti lidé pili třeba francovky a další produkty s obsahem alkoholu," říká Vladimir. 

Vodka se začala destilovat v mnoha domácnostech a ve velkém. Z trhu mizely základní suroviny, používané na její výrobu a zákon byl po dvou letech nakonec zrušen. Díky propadu státních příjmů z vodky, nakonec suchoj zakon nepřímo přispěl ke konci sovětského impéria. 

V 90. letech nastal hospodářský i společenský chaos, během kterého hrála vodka opět jednu z hlavních rolí. Tentokrát však došlo k druhému extrému. Díky nadprodukci způsobené hospodářskou soutěží a zmatkům ve státní správě při výběru daní, se cena vodky silně propadla. Vládní politika udržovala ceny vodky nízko i při katastrofální inflaci.

Nezdražování vodky bylo vnímáno jako jedna z politických priorit. Propad hodnoty rublu, pokles HDP a ekonomický chaos způsobil, že se mnoho lidí obrátilo k alkoholu. A začalo se pít ještě víc.

Po období levné vodky přišel nový pád. Když alkohol zdražil, přešli někteří Rusové třeba na čistý ethanol. “Normálně se dal koupit pod pultem v magazínu,” prozrazuje Vladimir. Lidé ho potom ředili s vodou a pili místo vodky.

Pivo není alkohol

"Dnes má vodka nastavenou nejnižší možnou prodejní cenu," říká Sergej, můj další průvodce světem ruské vodky. "230 rublů za láhev je dnešní státem dané minimum," dodává. Úřady se snaží manévrovat s cenovou regulací, jak to jen jde. Nesmí být ani moc nízká, aby alkoholismus nepodporovala, ale současně ani tak vysoká, aby nemotivovala lidi k rizikové domácí výrobě. 

V Rusku je to s alkoholem jako na houpačce. Střídá se prohibice s obdobím nezřízeného pití. Proto nepřekvapí, že ruské ministerstvo průmyslu a obchodu zvažuje vrátit pivo mezi nealkoholické nápoje. Návrh vyvolal velký rozruch i v samotném Rusku. Pivovary rozhodnutí vítaly, výrobci lihovin naopak kritizovali a poslanci byli přímo zděšení: "To teď budeme pivo prodávat ve školách a předepisovat kojícím matkám, abychom zvýšili laktaci?" citovala některé z nich agentura TASS.

Co si dát k vodce?

Vodku pijí Rusové ledově vychlazenou a jednotlivé stakany prokládají tzv. zakusky. "Většinou jde o nějaký tuk, ale podle mě je nejlepší kvašená zelenina. Kamarád na to dokonce připravoval studii na univerzitě," říká Sergej s vážným výrazem. 

"Jako chudí studenti jsme chodili s holkama do baru na aljošu," tak se podle Sergeje říká vodce s pomerančovým džusem a grenadinou. "Dnes když jdeme s klukama jen na chvíli, dáváme si pivo. Pokud se ale jde opravdu pít, sáhneme radši po nějaké kvalitní vodce. Rána bývají rozhodně lepší než po tom pivu," vysvětluje.

Kvalita vodky se prý stabilizovala a o vážných problémech s její konzumací nebylo slyšet posledních aspoň 10 let. "Ale pokud si koupíš tu nejlevnější, nemůžeš se divit, že tvoje hlava bude ráno trochu litovat," směje se. 

Co se však vrací pravidelně jako sezónní epidemie chřipky, jsou případy otrav různými náhražkami alkoholu. "Některí lidé jsou i dnes schopní koupit si chemické prostředky s metanolem a ty vypít," ušklíbne se Sergej. Podobné případy jako v Tomtoru, kdy si skupina lidí koupila antiseptikum proti COVIDu s 69% obsahem metanolu, se opakují se železnou pravidelností.

Nekonečný boj s alkoholem

Když se opilý pasažér pokusil v roce 2008 unést letadlo Aeroflotu mířící z Moskvy do Kaliningradu, došla představitelům společnosti trpělivost a dva roky na to zakázali podávat alkohol v ekonomické třídě. Nařízení bylo ukončené až v roce 2019, avšak jen částečně. Alkohol je dnes na palubě zpoplatněný a dostupný pouze při delších letech. Víno nad 3 a pivo nad 6 hodin. Cestování vlakem postihla prohibice také. Dnes se člověk může beztrestně napít pouze v jídelním voze.

Vážnost situace dokazuje i to, že se s alkoholem v Rusku vydala bojovat také církev. Zvolila však hodně netradiční způsob. 11. září, v Den střízlivosti, vyráží na svou očistnou misi pravoslavní kněží, kteří lijí z palub vrtulníků svěcenou vodu. Tuto tradici provádí už od roku 2006. 

Nyní se na pomyslné sinusoidě pití nachází Rusko ve fázi dlouhodobého poklesu. Podle WHO se za posledních 16 let snížila roční konzumace alkoholu dokonce o 43 %. Jak však ukazuje historie, skutečná odolnost Rusů vůči alkoholu se ukazuje vždy až v období společenských a hospodářských krizí. Ustojí tu příští?

Na tramvajové zastávce mě oslovuje bezdomovec: "Včera jsem se strašně moc vylil. Neměl bys nějaký drobásky na další vodku? Musím to dokončit," ptá se s bezelstným výrazem ve tváři. Rusové na to mají výraz - nedoperepil. "Přeložit by se dal zhruba asi jako že pil víc než měl, ale současně ne tolik než by se dalo," zakončuje naše povídání Sergej.


Zůstaňte ještě chvíli na východě a přečtěte si, jak dnes vypadá Pripjať, město duchů v ukrajinském Černobylu.

Asie Rusko vodka pivo reportáž

Související články

Pro zlepšování prostředí tohoto webu, analytické účely a cílenou reklamu využívám soubory cookies.

více informací rozumím