Při tomto rozlišení obrazovky se nacházíte v omezeném režimu stránek, kliknutím přejdete na mobilní verzi.

Cestování vlakem v Indii může místy bolet, ale poznáte pravou Indii Cestování vlakem v Indii může místy bolet, ale poznáte pravou Indii

Cestování po Indii vlakem

Desítky větráků zavěšených na stropě hučí jako hejno vážek. Pod nimi na rohožích polehávají Indové ze všech možných koutů země, kultur i vyznání. Marátčanky, korzující nádražím v moderních upnutých kalhotách a slušivých blůzkách, jsou v naprostém kontrastu s indickými muslimkami, skrytými pod černým nikábem s úzkým průzorem na oči. Většinu cestujících však tvoří Hindky v pestrobarevných sárí. Ty bohatší mají na sobě prošívané kabátky, ženy z chudších vrstev nosí jen šátek kolem krku. Mezi nimi na zemi polehávají polonazí poutníci oblečení pouze do černého sarongu s ledabyle přehozeným žlutým suknem přes hrudník, v uších sluchátka a v ruce telefon.

Cestování vlakem po Indii může být stejně zábavné a bezpečné, jako bizarní a stresující. Je to jako s indickým kari. I když vám zachutná, na záchod po něm běží snad každý. Při cestě indickými vlaky přijdete o vše, na co jste byli zvyklí. Zapomeňte na pohodlí, soukromí i čas. Mnohahodinová zpoždění, Indové vykonávající potřebu z okraje nástupiště přímo do kolejí nebo krávy procházející se po perónu je jen pár příkladů pro vykreslení atmosféry. Vítejte ve skutečné Indii.

Jakou třídu zvolit?

To je většinou první otázka, kterou si položí snad každý cestovatel. Někdo si může dopřát opulentní první třídu cenově na úrovni letenky ve společnosti vysokých vojenských důstojníků a bohatých obchodníků. Jiný otáčí každou rupii a sotva dá dohromady pár drobných na koženkovou pryčnou někde u stropu v rezavějícím Sleeperu. Záleží jak hluboko máte do kapsy. Třídenní cesta z Nového Dillí až na nejvzdálenější jih Indie vás ve 4. třídě bude stát stejně jako 6 indických piv.

AC3, kompromis mezi pohodlím a cenou

Většina cestovatelů volí zlatou střední cestu. Tři a tři parádně měkká koženková lůžka zavěšená proti sobě a další dvě přes uličku. Žádné dveře ani zástěny, jen závěs. Někdy. Třída AC3 je ideálním kompromisem mezi pohodlím a cenou. Klimatizace je sice výborný pomocník, ale zlý pán. V noci, když venkovní teplota spadne klidně o deset stupňů, budete ještě rádi za teplou deku a ponožky.

Nelepší místo ve vlaku

Třída AC2 se od AC3 liší jen počtem lůžek. Nespí tak tři lidé nad sebou, ale pouze dva na každé straně. Mým nejoblíbenějším místem, bez ohledu na vlak nebo třídu, je side lower. Lehátko visí po směru jízdy, nad vámi leží už jen jeden spolucestující, okno máte sami pro sebe stejně jako zásuvku. Pod sedačkou je k dispozici navíc kovové očko, ke kterému můžete přivázat batoh. Ale pozor, všechna spodní lůžka se přes den sklápějí a sedí na nich spolucestující z horních míst.

Sleeper potěší hlavně peněženku

Sleeper je ve všech ohledech mnohem lidovější než AC3. Lidé ve voze často chodí naboso, jsou mnohem víc upovídaní a také o fous přátelštější. Během dne se může stát, že skončíte na sedačce pro tři s dalšími čtyřmi spolucestujícími, ale vaše peněženka vám nakonec poděkuje.

Indie je neskutečně fotogenická země. S trochou nadsázky stačí správně nastavit hloubku ostrosti a úžasné snímky se fotí samy od sebe. Dobrý výhled z okna je tedy nutností. Vyšší třídy mají sice výhodu klimatizace, ale špinavá okna fotografy rozhodně nepotěší. Pokud chcete během jízdy zachytit západ slunce nad rozpálenou pouští Rádžastánu nebo nekonečné palmové háje Kerály, volba Sleeperu bude rozhodně lepší. Okna v těchto vozech nemají sklo, pouze vytahovací roletu a objektiv stačí prostrčit skrz pár mříží.

Unreserved jen pro otrlé cestovatele

Na kratší vzdálenosti, řekněme do několika hodin jízdy, se dá obstojně přežít i cesta ve vozech Unreserved General. Jízdenku seženete i pár minut před odjezdem a na žádné rezervace se nehraje. Co se vejde dovnitř, to jede. Nejchudší z Indů cestují právě tady. Někteří sedí na dřevěných lavicích, jiní cestují skrčení na polici na zavazadla. Většinou ale stejně skončíte na stojáka u záchodů.

Executive AC Chair nebo Second seating

Denní vlaky mají podobnou kategorizaci jako dálkové noční. Nejvyšší třídou je Executive AC Chair Car, který najdete jen na prestižních vlacích Shatabdi nebo Duronto. Vozy mají po dvou sedačkách na každé straně a často je součástí jízdenky i teplé jídlo.

Nižší třídu představují vozy AC Chair, o něco levnější, ale také plnější. Sedačky jsou v uspořádání 3+2. A úplně nejníže najdete  Second Seating/2S. Dřevěné pryčny, hučící větráky na stropě a mříže v oknech.

Jakou jízdenku ulovit?

Čtete správně, ulovit. Může nastat i situace, kdy se budete muset vrhnout do davu a své místo si jednoduše vybojovat. Sháníte-li lístek na poslední chvíli, jednou z mála možností je jízdenka zvaná Tatkal. Jedná se o něco jako záchrannou brzdu pro ty, kteří potřebují sehnat místo na poslední chvíli. V 10 hodin dopoledne den před odjezdem vlaku se otevírají tyto last minute rezervace pro třídy AC, v 11 hodin potom pro Sleepery. A boj může začít. Rezervovat se naštěstí dá osobně i online. Příplatky za Tatkal jízdenky se pohybují mezi 100 a 500 rupiemi v závislosti na délce trasy a třídě.

Waitlist jízdenky, když jdete pozdě

Pokud si netroufáte potrénovat ostré lokty při rezervaci last minute jízdenek, je tu možnost nechat se předem zapsat na tzv. Waitlist. Každá Waitlist rezervace je doprovázena číslem. Čím nižší, tím větší pravděpodobnost. Na webu www.etrain.info můžete podle predikce ověřit, zda při současném pořadovém čísle odjedete nebo ne. V každém vlaku totiž drží Indické železnice několik desítek míst pro státní úředníky. Místa však bývají často neobsazená a předávají se proto dalším zájemcům. Pokud hrajete waitlistovou loterii, status své jízdenky můžete ověřit na stránkách IRCTC

Resevation Against Cancellation - na posteli s Indem

Poslední možností jak se vecpat do vyprodaného vlaku jsou jízdenky Reservation Against Cancellation (RAC) a není to žádný med. Jak název napovídá, své místo získáte až poté, co některý z cestujících zruší svoji jízdenku. Jenže navrch se o lehátko musíte podělit s dalším cestujícím. Berte nebo nechte být.

Jízdenky pro cizince z Foreign Tourist Quota

Existuje ještě jedna berlička, a tou je Foreign Tourist Quota. Jízdenky jsou určené pouze pro neindické cestující, rezervaci lze provést do tříd 1AC, 2AC nebo EC a jen osobně na stanici. Vadou na kráse však je, že se vydávají jen v jednotkách kusů (2-6) na klíčové spoje. Šance na získání jsou tedy poměrně mizivé.

Nákup jízdenek online

Chcete mít jistotu vlastního lehátka? Objednávejte jízdenky včas. Rezervační systémy General Quota se otevírají už 120 dní před odjezdem.

Nákup jízdenek přes internet byl v minulosti hotovým utrpením. Registrace indického čísla, posílání kopií pasů a podobně. V roce 2017 zmírnili indické železnice svou byrokracii a umožnily založení účtu i na neindický telefon.

  • Po vyplnění běžného formuláře s údaji jako uživatelské jméno, heslo, email, adresa nebo telefon, je potřeba potvrdit účet prokliknutím odkazu, který vám právě přišel do emailové schránky.
     
  • Následují poslední 3 jednoduché kroky. Po prokliknutí ověřovacího emailu musíte verifikovat telefonní číslo a emailovou adresu zadáním šestimístného kódu. Nejdříve klikněte na SMS OTP (OTP znamená One-time password) a zadejte kód. Poté totéž udělejte i na Email OTP. Jakmile se vám povede poprvé přihlásit, budete vyzváni k zaplacení 122 rupií za aktivaci. Indické železnice si tak kompenzují náklady spojené se zasláním SMS do zahraničí.
     
  • Pokud v Indii chcete zůstat delší dobu, je dobré nákup jízdenek rozplánovat. Systém vám dovolí rezervovat pouze 6 jízdenek na kalendářní měsíc, každou pro nejvýše 6 osob.

Praktické mobilní aplikace pro cestování po Indii

 TravelKhana (Android / iOS)  Kurýři doručí jídlo z oblíbené restaurace přímo na vaše místo.
 Indian Train Alarm (Android / iOS)  Aplikace zajistí buzení nikoli podle času, ale podle skutečné polohy vlaku. Nemusíte tak vstávat zbytečně brzo, pokud má vlak zpoždění.
 eTrain (Android)  Kompletní informace o vlacích na jednom místě. Historie zpoždění, ceny jízdného, aktuální stav a predikce WL/RAC jízdenek, kontrola PNR a další.
 Rail Connect (Android / iOS)  Základní aplikace Indických železnic pro nákup a správu rezervací nebo objendání jídla do vlaku.

 Cleartrip (Android / iOS)

 Důvěryhodná a uživatelsky přívětivá aplikace na nákup jízdenek na vlak, letenek, ubytování a dalších služeb.

 RailPass (Android / iOS)

 Aplikace překonvertuje jízdenku do Passbooku a status PNR se pravidelně aktualizuje.

 RailRadar (RailYatri)

 Poloha vlaků v reálném čase. RailYatri je mimochodem další ze skvělých "full-service" aplikací.



A je to vůbec bezpečné?

Okázale se rozmachovat posledním iPhonem nebo zrcadlovkou v hodnotě deseti průměrných indických platů, není moc rozumné. V čím nižší třídě cestujete, tím větší pokušení můžete vyvolat.

Jednou z nevýhod Sleeperu jsou okna chráněná většinu dne pouze mříží. Sám jsem si párkrát všimnul chmatáka, jak brousí u okna a tipuje si, co by tak mohl ukrást. Ideální kořistí je telefon zapojený do nabíječky a volně položený na sedačce, zatímco vy se bavíte zády k oknu.

Přijít o mobil je zlé, ale o celý batoh ještě horší. Zkušení cestující sebou vozí řetěz, kterým batoh přiváží k všemožným kovovým konstrukcích ve voze. Podle mého názoru bohatě postačí karabina. Pod spodními lehátky jsou kovová oka, ke kterým ji můžete společně s batohem připevnit. A když na mě náhodou vyjde jedno z horních lehátek, dám si batoh jednoduše do nohou.

Některé spoje bezpečností nijak nevybočují z průměru, jiné jsou však notoricky známé okrádáním. Jedním z takových vlaků je například Marudhar Express mezi oblíbenými turistickými místy Váránasí a Agrou.

Je skvělý pocit nechat si během vlahého večera provětrat hlavu v otevřených dveřích rozjetého expresu, jenže statistiky jsou neúprosné. Každoročně zabijí vlaky necelých 30 000 lidí, v drtivé většině případů se jedná právě o pád z otevřených dveří nebo kolizi s člověkem v kolejišti. Indická železnice je tepnou zdejšího života a patří k nejstarším na celém světě. Stáří, podfinancovanost i přetíženost celého systému je důvodem, proč až příliš často dochází k vykolejením vlaků a smrtelným nehodám

Hygiena a záchody

Největší obavy při cestování vlakem po právu vyvolávají toalety. Asi si dokážete představit indický záchod po dvoutisícikilometrové jízdě. Ve vozech najdete nejen indický záchod (u nás známý spíše jako turecký), ale i tradiční evropské mísy. Z mé zkušenosti vždy o něco lépe vypadaly klasické indické díry do podlahy. Toalety jsou nejvytíženější kolem 8. hodiny ráno a zpoza dveří se často ozývají hrozivé zvuky plivání, chrochtání a kašlání. Pokud chcete stihnout ranní hygienu v relativně čisté místnosti, doporučuji si přivstat.

Jídlo na cestách

Místní si většinou nabalí jídlo na cestu z domova, takže mimo objemných kufrů s sebou vláčí na mnohahodinové cesty i několik tašek s jídlem. Talířky mívají pečlivě zabalené v novinách, v termoskách ještě teplý čaj a z krabiček skoro posvátně vytahují naan. Během jídla spokojeně mlaskají, krkají a hekají. Působí to někdy nechutně, ale očividně si pochutnávají. Naanem vytírají omáčku na talíři, ani kapka nesmí přijít nazmar.

Že jste si nestihli připravit na cestu ani čapátí? Nevadí, v indických vlacích nikdo hladem ani žízní trpět nebude. Na nástupištích prochází vagón za vagónem prodejci: “Čaj, čaj, garam čaj,” křičí na celé kolo. Druhý nabízí samosu a další roznáší birjání. Epikurejské blaho na chuťových pohárcích nečekejte a s trochou štěstí i přežijete.

Některé vlaky mají řazený tzv. Pantry car, tedy pojízdnou kuchyni s bistrem. Ale tyto vozy jsou spíše na ústupu. Maximální délka vlaku v Indii je 24 vozů a manažeři železnic jsou postavení před otázku, zda zařadit bistro vůz, ve kterém se prodá pár set jídel nebo další sleeper, který odveze navíc přes sto lidí. V úvahu je potřeba vzít i to, že cestující v nízkých třídách často mají jídlo připravené z domova a tržbu tedy nepřinesou.

Skvělé pochoutky přímo do vlaku

Jak je v některých ohledech Indie zaostalá, tak v elektronizaci a skvělých nápadech exceluje. Přepadla vás během cesty chuť na oblíbenou křupavou pizzu z Dominos, sladkosti od Haldirams nebo prostě jen Panýr Tikka Masala odkudkoli? Není nic snažšího, než si dobroty objednat přes aplikaci přímo do vlaku, na některé z následujících stanic.

A když je nejhůř, tapiokové chipsy seženete na každém nádraží.

Jaký vlak zvolit?

Správná volba vlaku vám může ušetřit i několik hodin jízdy. Každá z kategorie vlaků v Indii má totiž jinou míru důležitosti. Některé jsou odsouzené v případě zpoždění k dlouhému čekání, zatímco jiné stanici jen proletí.

Duronto, rychlost na kolejích

Need for Speed? Tak to jeďte Durontem. Vlaky spojují důležité metropole bez jediné komerční mezizastávky a patří k tomu nejrychlejšímu, co může zatím Indie nabídnout.

Rajdhani, rychlost a pohodlí

Další kategorií s vysokou prioritou je Rajdhani, v překladu hlavní město. Vlaky spojují Nové Dilí s velkými městy Indie. Vozy jsou oproti běžným expresům moderní, součástí jízdenky je i jídlo, snacky a pití. Rajdhani dosahuje rychlostí až 150 km/h, samozřejmě jen v některých úsecích.

Shatabdi a Jan Shatabdi, když se vám nechce autobusem

Denní expresy Shatabdi jsou alternativou k autobusům díky pohodlí, přijatelné rychlosti a slušnému servisu v podobě jídla a pití zdarma. Ekonomičtější variantou je potom Jan Shatabdi, které uspokojí jak peněženku, tak i požadavek na rychlou, pohodlnou cestu.

Tejas, to nejlepší co Indie může nabídnout

Trojici superrychlých expresů doplňuje novinka z roku 2017, denní rychlík Tejas. Zatím jezdí pouze 3 páry, ale další budou následovat. Bio toalety, dotykové senzory, vysoušeče rukou, LED obrazovky, WiFi, veřejné kávovary a rychlost místy až 180 km/h slibují zážitek, který si těžko splníte v jiném indickém vlaku.

Garib Rath a Sampark Kranti - kvalita pro chudé

Ne vždy a ne všude lze dojet superexpresy, přesto je možné cestovat pohodlně a rychle. Rychlíky Garib Rath, v překladu Převozník chudých, jsou pro všechny, kteří chtějí cestovat na úrovni, ale nemohou si dovolit drahé expresy. Vlaky mají řazenou pouze třídu 3E, což je chudší alternativa AC3 a místa k sezení. Cestující si tak musí připlatit třeba za ložní prádlo.

Sampark Kranti vychází z konceptu Rajdhani. Vlaky spojují důležitá města s Novým Dilí, jsou ovšem pomalejší, ale na druhou stranu za výhodnější cenu.

Obyčejné indické expresy, je jich jako krav

Drtivá většina vlaků v Indii jsou však obyčejné Expresy a Poštovní vlaky. Dlouhé, pomalé a těžkopádné kolosy brázdí zemi křížem krážem od Jammu Tawi až po Kanniyakumari a právě v nich poznáte to pravé indické cestování. Bez přednosti, pomalu, se zpožděními, prostě tak, jak jezdí místní lidé nejčastěji.

Pokud jste zvládli přečíst celý tento článek, víte o cestování indickými vlaky vše, co budete potřebovat. Takže zbývá už jen popřát: “Štastnou cestu a užijte si jízdu.

Desítky větráků zavěšených na stropě hučí jako hejno vážek. Pod nimi na rohožích polehávají Indové ze všech možných koutů země, kultur i vyznání. Marátčanky, korzující nádražím v moderních upnutých kalhotách a slušivých blůzkách, jsou v naprostém kontrastu s indickými muslimkami, skrytými pod černým nikábem s úzkým průzorem na oči. Většinu cestujících však tvoří Hindky v pestrobarevných sárí. Ty bohatší mají na sobě prošívané kabátky, ženy z chudších vrstev nosí jen šátek kolem krku. Mezi nimi na zemi polehávají polonazí poutníci oblečení pouze do černého sarongu s ledabyle přehozeným žlutým suknem přes hrudník, v uších sluchátka a v ruce telefon.

Cestování vlakem po Indii může být stejně zábavné a bezpečné, jako bizarní a stresující. Je to jako s indickým kari. I když vám zachutná, na záchod po něm běží snad každý. Při cestě indickými vlaky přijdete o vše, na co jste byli zvyklí. Zapomeňte na pohodlí, soukromí i čas. Mnohahodinová zpoždění, Indové vykonávající potřebu z okraje nástupiště přímo do kolejí nebo krávy procházející se po perónu je jen pár příkladů pro vykreslení atmosféry. Vítejte ve skutečné Indii.

Jakou třídu zvolit?

To je většinou první otázka, kterou si položí snad každý cestovatel. Někdo si může dopřát opulentní první třídu cenově na úrovni letenky ve společnosti vysokých vojenských důstojníků a bohatých obchodníků. Jiný otáčí každou rupii a sotva dá dohromady pár drobných na koženkovou pryčnou někde u stropu v rezavějícím Sleeperu. Záleží jak hluboko máte do kapsy. Třídenní cesta z Nového Dillí až na nejvzdálenější jih Indie vás ve 4. třídě bude stát stejně jako 6 indických piv.

AC3, kompromis mezi pohodlím a cenou

Většina cestovatelů volí zlatou střední cestu. Tři a tři parádně měkká koženková lůžka zavěšená proti sobě a další dvě přes uličku. Žádné dveře ani zástěny, jen závěs. Někdy. Třída AC3 je ideálním kompromisem mezi pohodlím a cenou. Klimatizace je sice výborný pomocník, ale zlý pán. V noci, když venkovní teplota spadne klidně o deset stupňů, budete ještě rádi za teplou deku a ponožky.

Nelepší místo ve vlaku

Třída AC2 se od AC3 liší jen počtem lůžek. Nespí tak tři lidé nad sebou, ale pouze dva na každé straně. Mým nejoblíbenějším místem, bez ohledu na vlak nebo třídu, je side lower. Lehátko visí po směru jízdy, nad vámi leží už jen jeden spolucestující, okno máte sami pro sebe stejně jako zásuvku. Pod sedačkou je k dispozici navíc kovové očko, ke kterému můžete přivázat batoh. Ale pozor, všechna spodní lůžka se přes den sklápějí a sedí na nich spolucestující z horních míst.

Sleeper potěší hlavně peněženku

Sleeper je ve všech ohledech mnohem lidovější než AC3. Lidé ve voze často chodí naboso, jsou mnohem víc upovídaní a také o fous přátelštější. Během dne se může stát, že skončíte na sedačce pro tři s dalšími čtyřmi spolucestujícími, ale vaše peněženka vám nakonec poděkuje.

Indie je neskutečně fotogenická země. S trochou nadsázky stačí správně nastavit hloubku ostrosti a úžasné snímky se fotí samy od sebe. Dobrý výhled z okna je tedy nutností. Vyšší třídy mají sice výhodu klimatizace, ale špinavá okna fotografy rozhodně nepotěší. Pokud chcete během jízdy zachytit západ slunce nad rozpálenou pouští Rádžastánu nebo nekonečné palmové háje Kerály, volba Sleeperu bude rozhodně lepší. Okna v těchto vozech nemají sklo, pouze vytahovací roletu a objektiv stačí prostrčit skrz pár mříží.

Unreserved jen pro otrlé cestovatele

Na kratší vzdálenosti, řekněme do několika hodin jízdy, se dá obstojně přežít i cesta ve vozech Unreserved General. Jízdenku seženete i pár minut před odjezdem a na žádné rezervace se nehraje. Co se vejde dovnitř, to jede. Nejchudší z Indů cestují právě tady. Někteří sedí na dřevěných lavicích, jiní cestují skrčení na polici na zavazadla. Většinou ale stejně skončíte na stojáka u záchodů.

Executive AC Chair nebo Second seating

Denní vlaky mají podobnou kategorizaci jako dálkové noční. Nejvyšší třídou je Executive AC Chair Car, který najdete jen na prestižních vlacích Shatabdi nebo Duronto. Vozy mají po dvou sedačkách na každé straně a často je součástí jízdenky i teplé jídlo.

Nižší třídu představují vozy AC Chair, o něco levnější, ale také plnější. Sedačky jsou v uspořádání 3+2. A úplně nejníže najdete  Second Seating/2S. Dřevěné pryčny, hučící větráky na stropě a mříže v oknech.

Jakou jízdenku ulovit?

Čtete správně, ulovit. Může nastat i situace, kdy se budete muset vrhnout do davu a své místo si jednoduše vybojovat. Sháníte-li lístek na poslední chvíli, jednou z mála možností je jízdenka zvaná Tatkal. Jedná se o něco jako záchrannou brzdu pro ty, kteří potřebují sehnat místo na poslední chvíli. V 10 hodin dopoledne den před odjezdem vlaku se otevírají tyto last minute rezervace pro třídy AC, v 11 hodin potom pro Sleepery. A boj může začít. Rezervovat se naštěstí dá osobně i online. Příplatky za Tatkal jízdenky se pohybují mezi 100 a 500 rupiemi v závislosti na délce trasy a třídě.

Waitlist jízdenky, když jdete pozdě

Pokud si netroufáte potrénovat ostré lokty při rezervaci last minute jízdenek, je tu možnost nechat se předem zapsat na tzv. Waitlist. Každá Waitlist rezervace je doprovázena číslem. Čím nižší, tím větší pravděpodobnost. Na webu www.etrain.info můžete podle predikce ověřit, zda při současném pořadovém čísle odjedete nebo ne. V každém vlaku totiž drží Indické železnice několik desítek míst pro státní úředníky. Místa však bývají často neobsazená a předávají se proto dalším zájemcům. Pokud hrajete waitlistovou loterii, status své jízdenky můžete ověřit na stránkách IRCTC

Resevation Against Cancellation - na posteli s Indem

Poslední možností jak se vecpat do vyprodaného vlaku jsou jízdenky Reservation Against Cancellation (RAC) a není to žádný med. Jak název napovídá, své místo získáte až poté, co některý z cestujících zruší svoji jízdenku. Jenže navrch se o lehátko musíte podělit s dalším cestujícím. Berte nebo nechte být.

Jízdenky pro cizince z Foreign Tourist Quota

Existuje ještě jedna berlička, a tou je Foreign Tourist Quota. Jízdenky jsou určené pouze pro neindické cestující, rezervaci lze provést do tříd 1AC, 2AC nebo EC a jen osobně na stanici. Vadou na kráse však je, že se vydávají jen v jednotkách kusů (2-6) na klíčové spoje. Šance na získání jsou tedy poměrně mizivé.

Nákup jízdenek online

Chcete mít jistotu vlastního lehátka? Objednávejte jízdenky včas. Rezervační systémy General Quota se otevírají už 120 dní před odjezdem.

Nákup jízdenek přes internet byl v minulosti hotovým utrpením. Registrace indického čísla, posílání kopií pasů a podobně. V roce 2017 zmírnili indické železnice svou byrokracii a umožnily založení účtu i na neindický telefon.

  • Po vyplnění běžného formuláře s údaji jako uživatelské jméno, heslo, email, adresa nebo telefon, je potřeba potvrdit účet prokliknutím odkazu, který vám právě přišel do emailové schránky.
     
  • Následují poslední 3 jednoduché kroky. Po prokliknutí ověřovacího emailu musíte verifikovat telefonní číslo a emailovou adresu zadáním šestimístného kódu. Nejdříve klikněte na SMS OTP (OTP znamená One-time password) a zadejte kód. Poté totéž udělejte i na Email OTP. Jakmile se vám povede poprvé přihlásit, budete vyzváni k zaplacení 122 rupií za aktivaci. Indické železnice si tak kompenzují náklady spojené se zasláním SMS do zahraničí.
     
  • Pokud v Indii chcete zůstat delší dobu, je dobré nákup jízdenek rozplánovat. Systém vám dovolí rezervovat pouze 6 jízdenek na kalendářní měsíc, každou pro nejvýše 6 osob.

Praktické mobilní aplikace pro cestování po Indii

 TravelKhana (Android / iOS)  Kurýři doručí jídlo z oblíbené restaurace přímo na vaše místo.
 Indian Train Alarm (Android / iOS)  Aplikace zajistí buzení nikoli podle času, ale podle skutečné polohy vlaku. Nemusíte tak vstávat zbytečně brzo, pokud má vlak zpoždění.
 eTrain (Android)  Kompletní informace o vlacích na jednom místě. Historie zpoždění, ceny jízdného, aktuální stav a predikce WL/RAC jízdenek, kontrola PNR a další.
 Rail Connect (Android / iOS)  Základní aplikace Indických železnic pro nákup a správu rezervací nebo objendání jídla do vlaku.

 Cleartrip (Android / iOS)

 Důvěryhodná a uživatelsky přívětivá aplikace na nákup jízdenek na vlak, letenek, ubytování a dalších služeb.

 RailPass (Android / iOS)

 Aplikace překonvertuje jízdenku do Passbooku a status PNR se pravidelně aktualizuje.

 RailRadar (RailYatri)

 Poloha vlaků v reálném čase. RailYatri je mimochodem další ze skvělých "full-service" aplikací.



A je to vůbec bezpečné?

Okázale se rozmachovat posledním iPhonem nebo zrcadlovkou v hodnotě deseti průměrných indických platů, není moc rozumné. V čím nižší třídě cestujete, tím větší pokušení můžete vyvolat.

Jednou z nevýhod Sleeperu jsou okna chráněná většinu dne pouze mříží. Sám jsem si párkrát všimnul chmatáka, jak brousí u okna a tipuje si, co by tak mohl ukrást. Ideální kořistí je telefon zapojený do nabíječky a volně položený na sedačce, zatímco vy se bavíte zády k oknu.

Přijít o mobil je zlé, ale o celý batoh ještě horší. Zkušení cestující sebou vozí řetěz, kterým batoh přiváží k všemožným kovovým konstrukcích ve voze. Podle mého názoru bohatě postačí karabina. Pod spodními lehátky jsou kovová oka, ke kterým ji můžete společně s batohem připevnit. A když na mě náhodou vyjde jedno z horních lehátek, dám si batoh jednoduše do nohou.

Některé spoje bezpečností nijak nevybočují z průměru, jiné jsou však notoricky známé okrádáním. Jedním z takových vlaků je například Marudhar Express mezi oblíbenými turistickými místy Váránasí a Agrou.

Je skvělý pocit nechat si během vlahého večera provětrat hlavu v otevřených dveřích rozjetého expresu, jenže statistiky jsou neúprosné. Každoročně zabijí vlaky necelých 30 000 lidí, v drtivé většině případů se jedná právě o pád z otevřených dveří nebo kolizi s člověkem v kolejišti. Indická železnice je tepnou zdejšího života a patří k nejstarším na celém světě. Stáří, podfinancovanost i přetíženost celého systému je důvodem, proč až příliš často dochází k vykolejením vlaků a smrtelným nehodám

Hygiena a záchody

Největší obavy při cestování vlakem po právu vyvolávají toalety. Asi si dokážete představit indický záchod po dvoutisícikilometrové jízdě. Ve vozech najdete nejen indický záchod (u nás známý spíše jako turecký), ale i tradiční evropské mísy. Z mé zkušenosti vždy o něco lépe vypadaly klasické indické díry do podlahy. Toalety jsou nejvytíženější kolem 8. hodiny ráno a zpoza dveří se často ozývají hrozivé zvuky plivání, chrochtání a kašlání. Pokud chcete stihnout ranní hygienu v relativně čisté místnosti, doporučuji si přivstat.

Jídlo na cestách

Místní si většinou nabalí jídlo na cestu z domova, takže mimo objemných kufrů s sebou vláčí na mnohahodinové cesty i několik tašek s jídlem. Talířky mívají pečlivě zabalené v novinách, v termoskách ještě teplý čaj a z krabiček skoro posvátně vytahují naan. Během jídla spokojeně mlaskají, krkají a hekají. Působí to někdy nechutně, ale očividně si pochutnávají. Naanem vytírají omáčku na talíři, ani kapka nesmí přijít nazmar.

Že jste si nestihli připravit na cestu ani čapátí? Nevadí, v indických vlacích nikdo hladem ani žízní trpět nebude. Na nástupištích prochází vagón za vagónem prodejci: “Čaj, čaj, garam čaj,” křičí na celé kolo. Druhý nabízí samosu a další roznáší birjání. Epikurejské blaho na chuťových pohárcích nečekejte a s trochou štěstí i přežijete.

Některé vlaky mají řazený tzv. Pantry car, tedy pojízdnou kuchyni s bistrem. Ale tyto vozy jsou spíše na ústupu. Maximální délka vlaku v Indii je 24 vozů a manažeři železnic jsou postavení před otázku, zda zařadit bistro vůz, ve kterém se prodá pár set jídel nebo další sleeper, který odveze navíc přes sto lidí. V úvahu je potřeba vzít i to, že cestující v nízkých třídách často mají jídlo připravené z domova a tržbu tedy nepřinesou.

Skvělé pochoutky přímo do vlaku

Jak je v některých ohledech Indie zaostalá, tak v elektronizaci a skvělých nápadech exceluje. Přepadla vás během cesty chuť na oblíbenou křupavou pizzu z Dominos, sladkosti od Haldirams nebo prostě jen Panýr Tikka Masala odkudkoli? Není nic snažšího, než si dobroty objednat přes aplikaci přímo do vlaku, na některé z následujících stanic.

A když je nejhůř, tapiokové chipsy seženete na každém nádraží.

Jaký vlak zvolit?

Správná volba vlaku vám může ušetřit i několik hodin jízdy. Každá z kategorie vlaků v Indii má totiž jinou míru důležitosti. Některé jsou odsouzené v případě zpoždění k dlouhému čekání, zatímco jiné stanici jen proletí.

Duronto, rychlost na kolejích

Need for Speed? Tak to jeďte Durontem. Vlaky spojují důležité metropole bez jediné komerční mezizastávky a patří k tomu nejrychlejšímu, co může zatím Indie nabídnout.

Rajdhani, rychlost a pohodlí

Další kategorií s vysokou prioritou je Rajdhani, v překladu hlavní město. Vlaky spojují Nové Dilí s velkými městy Indie. Vozy jsou oproti běžným expresům moderní, součástí jízdenky je i jídlo, snacky a pití. Rajdhani dosahuje rychlostí až 150 km/h, samozřejmě jen v některých úsecích.

Shatabdi a Jan Shatabdi, když se vám nechce autobusem

Denní expresy Shatabdi jsou alternativou k autobusům díky pohodlí, přijatelné rychlosti a slušnému servisu v podobě jídla a pití zdarma. Ekonomičtější variantou je potom Jan Shatabdi, které uspokojí jak peněženku, tak i požadavek na rychlou, pohodlnou cestu.

Tejas, to nejlepší co Indie může nabídnout

Trojici superrychlých expresů doplňuje novinka z roku 2017, denní rychlík Tejas. Zatím jezdí pouze 3 páry, ale další budou následovat. Bio toalety, dotykové senzory, vysoušeče rukou, LED obrazovky, WiFi, veřejné kávovary a rychlost místy až 180 km/h slibují zážitek, který si těžko splníte v jiném indickém vlaku.

Garib Rath a Sampark Kranti - kvalita pro chudé

Ne vždy a ne všude lze dojet superexpresy, přesto je možné cestovat pohodlně a rychle. Rychlíky Garib Rath, v překladu Převozník chudých, jsou pro všechny, kteří chtějí cestovat na úrovni, ale nemohou si dovolit drahé expresy. Vlaky mají řazenou pouze třídu 3E, což je chudší alternativa AC3 a místa k sezení. Cestující si tak musí připlatit třeba za ložní prádlo.

Sampark Kranti vychází z konceptu Rajdhani. Vlaky spojují důležitá města s Novým Dilí, jsou ovšem pomalejší, ale na druhou stranu za výhodnější cenu.

Obyčejné indické expresy, je jich jako krav

Drtivá většina vlaků v Indii jsou však obyčejné Expresy a Poštovní vlaky. Dlouhé, pomalé a těžkopádné kolosy brázdí zemi křížem krážem od Jammu Tawi až po Kanniyakumari a právě v nich poznáte to pravé indické cestování. Bez přednosti, pomalu, se zpožděními, prostě tak, jak jezdí místní lidé nejčastěji.

Pokud jste zvládli přečíst celý tento článek, víte o cestování indickými vlaky vše, co budete potřebovat. Takže zbývá už jen popřát: “Štastnou cestu a užijte si jízdu.

Související články

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používání tohoto webu s tím souhlasíte.

Rozumím