Ačkoli se Indie prohlašuje za nejlidnatější demokratický stát na světě, existuje v této společnosti stále jeden fenomén, který demokratický není – kastovní systém.

Kasty v Indii jsou staré jako samotná hinduistická společnost. Existují již přes 3 tisíciletí. Ačkoli je dnes rozdělování lidí podle kast nelegální, více či méně skrytě funguje stále.

Obsah:
Co je kastovní systém
Kdo jsou dalité – kasta nedotknutelných 
Konec kastovního systému v Indii

Co je kastovní systém

Pochopit detailně kastovní systém není vůbec jednoduché a dokonce i odborníci se v definicích tohoto systému rozchází. Obecně platí, že jde o hierarchickou strukturu společnosti, založenou na rituální čistotě.

Hinduisté se historicky dělili do sociálních skupin podle varen, tedy jakýchsi stavů. Nejvyšší varnu tvořili brahmáni. Nejčastěji to bývali kněží s privilegovaným postavením. Pod nimi stáli kšatrijové, kteří drželi v rukou světskou moc. O další patro níže stáli vaišjové. Ti se starali o statky nebo obchodovali. A na konci systému varen stáli šúdrové, jejichž osudem bylo sloužit buď prvním třem varnám něco se živili jako rolníci a řemeslníci. Mimo kastovní stojí pátá skupina, které se říká nedotknutelní (nebo také dalité).

Mnohem důležitější než varna, je však pro dnešní hinduisty kasta (správně džatí). Kasta totiž výrazně zasahuje do běžného života a nastavuje pravidla chování i vztahů mezi lidmi.

Kastovní systém v Indii není homogenní. Kasty vznikají, zanikají a existuje mnoho různých regionálních variant. Takže zatímco varny jsou čtyři, kast najdeme v Indii několik tisíc. 

Bombaj: Pestrá mozaika života v indickém velkoměstě

přejít na článek

Každá z kast se řídí vlastními pravidly týkající se zaměstnání, jídla, sňatků nebo sociálního kontaktu. Lidé z těch nejnižších měli zakázáno studovat, protože náboženské a intelektuální činnosti byly historicky určené pouze pro vysoce postavené brahmánů.

V hierarchii pod nimi pracovali lidé ve státní správě a úplně nejnižší (nedotknutelné) kasty vykonávaly nečisté činnosti. Pracovali v krematoriích jako např. dómové ve Váránasí, čistili stoky nebo vydělávali kůže. Obzvlášť poslední činnost bývá problematická dodnes z důvodu posvátnosti zvířat. 

Kasty se liší i z hlediska stravování. Zatímco členové vyšších kast bývali výlučně vegetariáni, členové těch nižsích zařazovali do jídelníčků částečně také maso.

Mimo to ovlivňoval kastovní systém také sňatky. Touha oženit se do vyšší kasty existovala vždy. Takže přiženit se do kasty blízké vyšší je teoreticky možné. Ovšem spojovat lidi kast z obou konců systému je dnes nemyslitelné a může skončit smrtí.

Kdo jsou dalité – kasta nedotknutelných

V Indii žije 160 milionů lidí, kteří stojí mimo výše uvedený kastovní systém. Ti představují nejnižší společenskou vrstvu a vykonávají nečisté a podřadné činnosti. Lidé těchto kast bývají označovaní jako nedotknutelní nebo nedotýkatelní. 

Mahátma Gándhí o nich mluvil jako o haridžanech (božích lidech) a oni sami si říkají dalité. Slovo pochází z maráthštiny a znamená utlačení nebo rozdrcení. Říká se, že narodit se jako dalit je trestem za hříchy v minulých životech. Zrození do brahmánských kast značí naopak dobrou karmu.

Tibeťané v Indii: Život v exilu (fotoreport)

přejít na článek

Ještě donedávna se na dailty vztahovala přísná omezení v soukromém i pracovním životě. Tato pravidla měla chránit obyvatelstvo vyšších kast před znečištěním jejich prostředí. Dalitům byl proto upírán přístup do škol, na úřady, donedávna nesměli vstupovat ani do chrámů a zpravidla žili okrajových částech měst a vesnic. V minulosti dokonce museli nosit zvonečky, kterými varovali okolní obyvatele, že právě přichází dalita.

Sami dalité si ve svém společenství vytváří další systém podtříd. Dalitských kast tedy existuje několik stovek a tyto skupiny mezi sebou soupeří o nadřazenost. Proto i mezi soupisnými kastami, jak se těm dalitským někdy říká, existují společenské rozdíly.

“Konec” kastovního systému v Indii

Se vznikem nezávislé Indie v roce 1947 se vláda pokusila společnost zbavit negativních projevů kastovního rozdělení. Byla zakázána jakákoli diskriminace a také praktikování principů nedotýkatelnosti. 

Výsledkem však nebylo narovnání vztahů ve společnosti. Indická vláda zavedla jako řešení kvóty pozitivní diskriminace. Členové nejnižších kast tedy získali tzv. rezervace. Na školách, ve státní správě a dokonce i v parlamentu.

Po této změně se lidé z nejnižších kast dostali do pozic guvernérů, soudců a dvakrát v historii se dalita stal dokonce indickým prezidentem. Programy pozitivní diskriminace sice otevřely cestu dalitům do nejvyšších míst státní správy, ale logicky vytvořily pnutí v kastách vyšších.

Auroville: Život v indickém utopickém městě bez peněz

přejít na článek

Ačkoli byl kastovní systém zrušený před téměř 80 lety, k diskriminaci na základě kasty dochází stále. Vzhledem k modernímu způsobu života a oblékání je identifikace dalitů ve městech již obtížná. Na vesnicích, kde každý zná kastu druhého, to bývá snazší. Rozeznat dailty je proto dnes možné hlavně podle příjmení nebo tmavšího odstínu pleti.

Že diskriminace na základě kasty zdaleka nevymizela ani dnes, dokazují policejní statistiky. Indie eviduje ročně 40 000 případů násilí na základě příslušnosti ke kastě a denně zemřou z tohoto důvodu v průměru 2 lidé. Ne vždy ale musí jít nezbytné o násilí. Dalité bývají diskriminovaní ve školách, v přístupu k zaměstnání, získávání podnájmů, nebo i za takovou malichernost, jako je třeba nošení kníru.

Koho by zajímal kastovní systém v Indii víc do hloubky, doporučuji knihu Kasta a basta od Pavla Honse.