Svět by byl moc jednoduchý, kdyby hranice států byly jednolité a zapadaly do sebe přesně jako puzzle. Existuje mnoho míst, která se dílem náhody nebo politických, etnických a dalších vlivů staly zeměmi vklíněnými do cizích území. Z právního hlediska proto vznikly pojmy enkláva a exkláva.

Exklávou nazýváme území, které je vyčleněné a oddělené jedním nebo více cizími státy. Exkláva je tedy teritorium právně spjaté s jiným územím, nikoli však fyzicky. Typickým případem exklávy je Nachičevan, který odděluje od domovského Ázerbájdžánu Arménie a Írán. Nachičevan je současně největší exklávou na světě. 

Pokud jsou oddělená území spojtelná s mateřskými státy mořskou cestou, potom se nejedná o plnohodnotnou exklávu, ale jde o tzv. poloexklávu. Poloexkláv můžeme najít na světě mnoho, např. Kaliningrad, Aljaška nebo španělská města Ceuta s Melilla na africkém kontinentu. 

Druhou možností, jak se části států mohou oddělovat jsou enklávy. Z hlediska politické geografie jde o území, jež je zcela vklínění do jiného státu a hranice leží uvnitř jiného teritoria. Typickým příkladem může být Lesotho vklíněné do Jihoafrické republiky nebo San Marino uvnitř území Itálie. Obě země je možné považovat za enklávy, ale už ne exklávy, protože nejsou odtržené od mateřských zemí a tvoří samostatný stát.

Zahalování muslimských žen – hidžáb, burka, nikáb, čádor, abája

přejít na článek

Nachičevan    

Nachičevanská autonomní republika je od mateřského Ázerbájdžánu oddělena 100 km širokým pásem území Arménie. Za vznikem této exklávy stojí diktátor Stalin, který na základě pravidla “rozděl a panuj” překreslil hranice na Zakavkazsku. Prvním cílem bylo udržení napětí mezi Armény a Azery a tím druhým omezení přístupu Turecka k etnicky příbuzným Azerům. Turecko s Nachičevanem totiž spojuje pouze úzký 13 km široký pruh a přístup do Ázerbájdžánu byl možný jen přes Írán nebo Arménii.

Fergana

Dalším místem, kde úřadovala Stalinova tužka je Fergana ve Střední Asii. Uzbekistán má na území Kyrgyzstánu 4 své enklávy. I Kyrgyzstán má v Uzbekistánu enklávu Barak. A stejný osud se nevyhnul ani Tádžikistánu, který má své enklávy jak v Kyrgyzstánu, tak i Uzbekistánu. Naprosto absurdní situace panuje v Sochojském rajonu, který právně patří Uzbekistánu, žije zde však 99 % etnických Tádžiků.

Steinstücken

Tato západoberlínská exkláva na území NDR hrála důležitou roli ve vztazích mezi východem a západem. Od roku 1952 bylo toto území s asi 200 stálými západoberlínskými obyvatelu obehnáno ostnatým drátem. Průchod do Západního Berlína byl možný pouze přes území kontrolované východoněmeckou Volkspolizei. Po stavbě zdi v roce 1961 dokonce musely být dovážené potraviny z 1 km vzdáleného Západního Berlína vrtulníkem. O 10 let později nakonec došlo mezi NSR a NDR k výměně území a Steinstücken získal fyzické propojení se Západním Berlínem.

Časová pásma a 9 světových zajímavostí o světovém čase

přejít na článek

Baarle-Hertog

Extrémní příklad toho, jak je možné hranice zkomplikovat. Město Baarle-Hertog patří Belgii. Město Baarle-Nassau zase Nizozemsku. Na první pohled se místo zdá jako jakékoliv jiné, ale není. Při detailnějším pohledu zjistíte, že město je prošpikované desítkami belgických enkláv, jejichž hranice prochází středem ulic, restaurací, zahrad i obyčejných domů.

Nahwa a Madha

Jestli se někde hranice kompletně zbláznily, tak je to právě zde. Madha je ománská enkláva vklíněná do území Spojených Arabských Emirátů (SAE). Jenže uvnitř této enklávy je další enkláva zvaná Nahwa. Tudíž uprostřed ománské enklávy najdeme enklávu SAE. Jedná se tedy o tzv. enklávu druhého řádu.

Dahala Khagrabari 

Příklad jediné enklávy 3. řádu na světě byla Dahala Khagrabari v Bangladéši. 0,7 hektaru indického území bylo vklíněno do bangladéšské enklávy, která byla na území indických enkláv, které stály v Bangladéši. Obě země se nakonec dohodly na výměně území, které bylo dokončeno v roce 2015.