pasapusu.cz GLOBETROTTER

Při tomto rozlišení obrazovky se nacházíte v omezeném režimu stránek, kliknutím přejdete na mobilní verzi.

Zahalování muslimských žen – hidžáb, burka, nikáb, čádor, abája

Afghánská burka Afghánská burka

Ačkoli je zahalování žen tradičně spojováno s islámem, nejsou šátky výdobytkem výlučně tohoto náboženství. Již ve staré Mezopotámii se ženy halily do závojů, které představovaly symbol urozenosti a nedotknutelnosti. Ženy bez nich byly naopak považované za prostitutky a pro snadnější odlišení pro ně platil dokonce zákaz zahalování. 

Obsah:
Hidžáb
Burka
Nikáb
Čádor
Abája
Mravnostní policie

Zahalování bývalo součástí židovských i křesťanských tradic. Necudné ženy mohly být potrestané tím, že se s nimi manžel směl ihned rozvést bez jakýchkoli nároků.

Dnes si zahalování žen spojujeme nejvíc s islámem. Korán sice přímo vyzývá ke střídmému oblékání a zahalování pohlaví, o povinnosti zakrývání vlasů a tváře v něm však není ani slovo. V súrách, kterých je v koránu celkem 114, je zmínka o zahalování žen pouze na dvou místech a navíc velice nejasně. 

V různých muslimských zemích dnes platí rozdílná pravidla pro zahalování. Zatímco v Íránu je nošení šátků povinné od islámské revoluce v roce 1979 a kontroluje jej náboženská policie Gasht-e-Ershad, v Turecku od roku 1980 do roku 2013 naopak platil zákaz zahalování ve veřejných institucích i armádě. Turečtí sekularisté tvrdí, že šátek je symbol konzervativního islamismu. Vládní představitelé naopak namítají, že zahalování je symbolem osobní svobody a rozhodnutí každé ženy.

Baarle Hertog (foto: imdanw CC BY 2.0 shorturl.at/nqMUX)

Enklávy a exklávy

přejít na článek

Na rozdíl od většiny evropských zemí, není zahalování ze strany mnohých muslimských žen vnímáno negativně. Právě naopak. Když v Evropě probíhal spor o nošení celotělových plavek zvaných burkini jako o symbolu útlaku, pro velkou část muslimských žen by nošení dvoudílných plavek bylo problematické, krajně nepříjemné a stavělo by je do role nečestných a necudných před němi samotnými. 

Pláž Sur

Hidžáb

Mnoho lidí si myslí, že hidžáb je pouze označení arabského šátku. Je to pravda, ve skutečnosti je však význam slova mnohem širší. Hidžáb znamená celý soubor pravidel cudného oblékání, zahalování a chování muslimských žen. Arabské slovo hidžáb znamená v překladu zahalení. Pokud se bavíme pouze o tomto arabském šátku, představuje hidžáb nejméně “invazivní” způsob zahalování – zakrývá vlasy, ramena a dekolt. Tvář zůstává odhalená.

S hidžábem se často setkáte v Malajsii nebo Indonésii a jeho povinné nošení platí v Íránu, Afghánistánu nebo Saudské Arábii, kde musí být doplněný ještě o závoj.

S postupem času se z hidžábu jako symbolu ctnosti stal módní prvek muslimských žen. Islám je nejrychleji rostoucí náboženství na světě a islámská móda patří mezi nejrychleji rostoucí fashion trhy. Hidžáby se proto staly důležitou součástí mnoha světových značek jako Versace nebo Dolce & Gabbana a našly si také cestu do mainstreamových brandů jako Nike nebo Zara. V roce 2017 se na titulní stranu magazínu Vogue dostala jako první modelka v hidžábu Halima Aden.

Na druhou to byl špatně nasazený hidžáb, který zažehnul masivní protirežimní protesty v Íránu. Smrt Mahsy Amíniové po jejím zatčení mravnostní policií vyvolala rozsáhlé demonstrace a svlékání hidžábu se stalo symbolem vzdoru muslimských žen.

Páteční modlitba na bazaru Chán al-Chalílí

Čtyři tváře Káhiry: Reportáž z egyptského velkoměsta

přejít na článek

Burka

Burka je celý oděv vytvořený z jednoho kusu látky, který zahaluje ženské tělo od hlavy až k patě. V burce je ponechaný malý průzor pro oči nebo se používá průsvitná látka či síťka, která umožňuje výhled.

Burky se nosí hlavně v Afghánistánu. V minulosti patřily k nejčastějším způsobům zahalování a po návratu Tálibanu k moci je její nošení opět povinné.

Afghánská burka se nazývá čadrí. Burky se dále nosí třeba v Pákistánu nebo Spojených Arabských Emirátech či Ománu, kde tvarově vychází z nikábu, ale ženy na obličeji nosí zdobenou masku.

V zemích jako Francie, Belgie nebo Rusko je však nošení burky zakázané. Stejný zákaz platí třeba i v Kongu z důvodu obav před terorismem.

Nikáb

Nikáb je závoj, který zakrývá tvář vyjma očí. Nikáby se v mnohém podobají burce a pojmenování závisí spíše na geografické oblasti. S nikábem je možné se nejčastějii stekat v sunnitských oblastech Perského zálivu. Tedy Saúdské Arábii, Kuvajtu nebo třeba Kataru. V Ománu není nošení nikábu povinností, ale některé ženy jej nosí záměrně jako výraz vyššího sociálního statusu.

Čádor

Jedná se o plášť, který muslimky nosí přes běžné oblečení. Zapínání nemá a ženy si jej musí přidržovat rukou. Čádory jsou typické pro šíitské muslimy, proto je možné se s nimi nejčastěji setkat v Íránu (kde bývá povinný pro ženy vstupující do mešit) a také v některých částech Iráku nebo jižní Asii. 

Palestinec odpočívá před svým krámkem v uličkách Starého města

Hebron: Život pod samopaly a s výhružkami — reportáž

přejít na článek

Abaja

Abaja představuje volné šaty, které zahalují celé tělo s výjimkou hlavy. Proto musí být doplněná ještě o hidžáb nebo nikáb. Zatímco v zemích Perského zálivu bývají abaje černé, v jiných muslimských zemích je možné setkat se s také pestrobarevnými variantami.

Návrháři abaje doplňují o různé výšivky, drahé kameny nebo krajky. Abaje se nejčastěji nosí v Ománu, Spojených Arabských Emirátech nebo Saúdské Arábii. V Saúdské Arábii se nachází striktně konzervativní oblasti, například hlavní město Rijád, kde je nošení abájí vysloveně zakázáno. V liberálnějších oblastech, jako třeba Džidda, je naopak možné spatřit muslimky s rozhalenými abájemi.

Hluboké zamyšlení před návratem zpět.

Mravnostní policie v muslimských zemích

Gasht-e-Ershad, v překladu výchovné hlídky, fugují v Íránu již od svržení prozápadního diktátora šáha Pahlavího v roce 1979. Úkolem mravnostní policie je dohled nad dodržováním ctností a morálního kodexu Islámské republiky. Problematické bývalo neupravené nošení hidžábu nebo třeba silný make-up. Časy se však pomalu začaly měnit a zatímco před 10 lety by ženy za nenošení hidžábu putovaly do vězení, v poslední době je hlídky spíše napomínaly nebo posílaly na výukové kurzy o islámské morálce. V prosinci však došlo k velkému zlomu a po masivních protestech byla tato náboženská policie zrušena.

V Saúdské Arábii se náboženská policie označuje jako mutawa. Za úkol má dohled nad dodržováním práva šaría v zemi. Nezahalené ženy, ženy za volantem nebo lidé kteří se nestihli pomodlit, stíhali nekompropisně příslušníci mravnostní policie. Ti měli právo za podobné prohřešky zatýkat i bičovat. Mutawa držela v rukou dlouhou dobu obrovskou moc. V roce 2002 však přišel obrat a její vliv na dění v Saúdské Arábii začal klesat. Bodem zlomu byla nešťastá nehoda v dívčí škole v Mekce, kdy při požáru zemřelo 15 dívek. Náboženská policie je nechtěla pustit z budovy kvůli nedostatečnému zahalení.

Mimo Saúdské Arábie a Íránu působí náboženská policie například v Súdánu, Afghánistánu, Čečensku nebo částech Sýrie, Iráku a Nigérie.

Asie islám

Související články