Venku je 10 stupňů pod nulou a vy stojíte u plotu přistávací dráhy. Na žebříku, který jste sem museli z auta nést skoro 2 kilometry. Už hodinu tu čekáte na přílet unikátního letadla, které má bohužel zpoždění. Ano, i takhle tráví fanoušci letadel svůj volný čas. Pro někoho je planespotting jen jedním z koníčků, u jiných nadšenců už jde doslova o posedlost. 

Obsah:
Co je planespotting
Historie planespottingu
Planespotting v moderní době – technické vybavení 
TOP 6 ikonických letišť pro planespotting na světě
Fotografické vybavení na planespotting

Co je planespotting 

Planespotting by se dal definovat jako záliba ve sledování, fotografování, natáčení a identifikování leteckého provozu. Nadšencům do letectví, kteří tímto způsobem rádi dokumentují provoz se říká spotteři (z anglického spotters - pozorovatelé). Ti se po úspěšném lovu snaží umisťovat své nejlepší kousky na speciální spotterské fotoweby. V případě těch nejprestižnějších, jako třeba Airliners.net, to ovšem není vůbec jednoduchá záležitost.

Spotteři jsou schopni rozeznat letadla podle unikátních identifikačních prvků na velkou vzdálenost. A ti nejzkušenější fanoušci letectví zvládnou i v úplné mlze za podmínek pro CAT III přiblížení poznat typ letadla jen podle zvuku motorů (cheers Pavle).

Historie planespottingu

Planespotting vznikl během 2. světové války. Civilisté tehdy sledovali stroje přelétající kanál La Manche a v knize s nákresy letadel identifikovali nepřátelské typy. Pozorování organizovaly jednotky Royal Observer Corps, které informace telegraficky předávaly dál na RAF.

Kolem 50. a 60. let přišel boom letectví dostupného širší veřejnosti a s výstavbou návštěvnických teras s výhledem na plochu, se rozšířilo i pozorování letadel. Na sváteční výlety na letiště se vydávaly celé rodiny jak na východě, tak i na západě od železné opony.

Ještě v 70. letech se planespotting často podobal víc sbírání hokejových kartiček než fotografování letadel, které známe z dnešní doby. Fototechnika, kterou by bylo možné zachytit letadla v rozumné kvalitě na větší vzdálenost, nebyla běžně dostupná. Proto si lidé mnohdy “pouze” zapisovali registrace, typy letadel a názvy společností do deníčků.   

S pádem železné opony v 90. letech zažíval planespotting zlaté období. Objevovaly se zajímavé stroje i nové linky z exotických destinací a pohyb letadel se dramaticky zvýšil.

China Airlines 767, Hong Kong Kai Tak, Can Pac Swire, Flickr, CC BY.NC 2.0

Planespotting v moderní době – technické vybavení 

V průběhu času se planespotting transformoval ze zapisování registrací letadel do deníčků v moderní zábavu, ke které fanoušci používají pokročilou techniku. 

Pokud to s planespottingem myslíte opravdu vážně, neobejdete se bez skeneru leteckých pásem. Díky těmto přístrojům můžete poslouchat komunikaci řízení leteckého provozu s piloty. Můžete tak mít kompletní přehled o dění ve vzduchu i na zemi. (POZOR: v některých zemích je používání těchto přístrojů zakázané).

Alternativou přijímačů může být mobilní aplikace LiveATC, ve které si naladíte frekvence pozic vybraných světových letišť. Nevýhodou však je, že neobsahuje úplně všechna letiště.

Tipy na levné letenky: 20 funkčních rad pro rok 2023

přejít na článek

Pokud čekáte na konkrétní stroj a potřebujete zjistit jeho polohu, můžete využít aplikaci Flightradar24. Radar letadel vám v reálném čase zobrazí informace o letu jako například rychlost, přesný typ, výšku a vizualizuje trasu. Pokud však plánujete ulovit třeba AirForce One, tak tady FlightRadar24 nepomůže. Všechny prezidentské volačky a většina vojenských letů bývá blokovaná.

Zatímco se na některých letištích dostanete skoro až na dráhu (např. v Tivatu), jinde vás od letištní plochy bude dělit vysoký plot s ostnatým drátem (např. Vídeň). Pokud letiště nevychází spotterům vstříc zřizováním valů nebo průhledů v plotech (např. Praha), neobejdete se bez lehkého skládacího žebříku. Díky němu se snadno dostanete nad plot a budete moci pořídit parádní snímky. 

Pro lepší přehled o pohybech letadel ve vzduchu i na ploše je fajn pořídit také dalekohled.

Kde nemají planespotting moc rádi

Ne všechny země rády vidí spottery mávající kamerou nebo dalekohledem v okolí letišť. Vždy si proto ověřte místní podmínky.

Tradičně ne úplně přátelské bývají Spojené Arabské Emiráty. Planespotting v Dubaji je proto lepší provozovat velice diskrétně. Fotografové v minulosti byli dokonce odvedení na výslech policií a skončili s nemalými pokutami. Pokud si koupíte pokoj v jednom z hotelů u dráhy, můžete pořídit zajímavé fotografie bez jakýchkoli bezpečnostních rizik (např. Nojoum Apartment Hotel nebo Hilton Garden Inn).

Ani v Indii nemají pro spottery velké pochopení, ačkoli planespotting není oficiálně zakázaný. Zejména fotografování letištních budov nebo zařízení může způsobit problémy. Obzvlášť citlivá jsou vojenská letiště, která bývají součástí civilních letišť (např. v Goa).

Planespotting je oficiálně zakázaný v Pákistánu. Vzhledem k rostoucí oblibě fotografování letadel mohou policisté přimhouřit oči, ale rozhodně není dobrý nápad brát s sebou žebříky nebo robustní objektivy.

Do problémů se můžete dostat třeba Keni a v dalších afrických zemích. V Jihoafrické republice je sice planespotting povolený, ale zase je zakázáno používat letecké skenery. Totéž platí i pro Izrael, kde hrozí až 5leté vězení za jeho používání.

Vždy si podmínky ověřujte předem. Třeba na Spotters Guide.

Fotografické vybavení na planespotting

Základní otázka stará jako fotoaparáty samy zní: “Jaké vybavení vybrat na planespotting?” Pokud to s leteckou fotografií myslíte vážně, levnější kompakt nebo drahý telefon stačit nebude. Určitě sáhněte po DSLR nebo bezzrcadlovce. A to i v případě, že jste úplní začátečníci. V tomto případě pořiďte levnější přístroj, na kterém se ovládání fotoaparátu naučíte.

Zrcadlovky a bezzrcadlovky pro planespotting

U DSLR i bezzrcadlovek (CSC) hraje důležitou roli velikost snímače. Obecně se dá říci, že čím větší snímač, tím větší detail fotografií a menší šum. S velikostí snímače také úzce souvisí přepočet ohniskové vzdálenosti objektivů. V levnějších DSLR i CSC jsou montovány menší snímače (APS-C, DX, atd.). Objektivy nasazené na tyto druhy fotoaparátů mají prodlouženou ohniskovou vzdálenost oproti Full frame. Objektiv 70-300 mm proto bude mít na APS-C ohniskovou vzdálenost 112-480 mm. Delší ohnisko se při fotografování letadel může hodit, ale počítejte s nižšími detaily snímku i kvalitou při horších světelných podmínkách.

Objektivy

Kvalitu a vzhled fotek nejvíc ovlivňuje objektiv. Důležitou roli hraje jeho maximální světelnost, kvalita optických prvků a rychlost automatického zaostřování. Jak pro cestování, tak i pro planespotting je důležité, mít kompaktní vybavení, které se dá snadno přenášet. Proto vybírejte objektivy co nejúčelněji.

Základem pro planespotting jsou teleobjektivy. Ideální střední cestou je ohnisková vzdálenost 70-200 mm. Objektivy s větším rozsahem (např. 18-300 mm) jsou levnou, ale méně kvalitní alternativou. V podobné cenové hladině i kvalitě jako jsou objektivy 70-200 mm od Canonu, seženete i delší 100-400 mm stejné značky, které můžete využít třeba na air shows.

Alternativou k dlouhým ohniskům mohou být i tzn. telekonvertory. Ty se upevňují mezi tělo a objektiv z důvodu prodloužení ohniskové vzdálenosti. Extender x2 prodlouží ohniskovou vzdálenost z 200 na 400 mm.

Druhou volbou pro planespotting jsou “super širokáče”. Na místech jako Maho Beach na St. Marteenu nebo pláž Mai Khao na Phuketu, kde stroje prolétají těsně nad hlavou, oceníte právě širokoúhlé objektivy pro zachycení této dramatické scény.

Zajímavé weby a fóra pro planespottery

Pokud znáte letadla hlavně zevnitř, zkuste si udělat výlet k letištnímu plotu či vyhlídkovému valu. Třeba se přidáte do celosvětově stále rostoucí skupiny spotterů a cesty za jedinečnými fotkami leteckých strojů se stanou vaším novým dobrodružstvím.