pasapusu.cz GLOBETROTTER

Při tomto rozlišení obrazovky se nacházíte v omezeném režimu stránek, kliknutím přejdete na mobilní verzi.

Monzuny: Proudění vzduchu, které ovlivňuje život miliard lidí

Mozun v Indii Mozun v Indii

Monzuny představují pro mnoho míst na světě životodárný zdroj vláhy. Bez každoročního takto významného přísunu srážek by nemohlo existovat indické zemědělství. Monzun však s sebou přináší i rizika v podobě záplav, sesuvů půdy a velkých škod na majetku. 

Obsah:
Letní monzun
Jaké je nejdeštivější místo na světě
Zimní monzun
Důsledky klimatických změn na monzuny

Výraz monzun pochází z arabského slova mausim, což v překladu znamená období. Monzuny jsou větry, které mění svůj směr vždy jednou za půl roku a přináší buď vlhké nebo naopak suché počasí.

Nejsilnější monzuny se vyskytují v oblastech jižní, jihovýchodní a východní Asie, ale setkat se s nimi je možné také v západní subsaharské Africe, Mexickém zálivu nebo Austrálii.

Letní monzun

Přichází mezi dubnem a zářím a přináší vlhké klima se silnými dešti. Proudění směřuje ze studenějších oblastí nad mořem do teplejších nad pevninou. V létě se tedy tvoří v jihozápadní části Indického oceánu a přesunuje se dál na severovýchod. 

Jaké je nejdeštivější místo na světě?

Indický Mawsynram a blízké Čerápundží v předhůří Himaláje drží prvenství s ročními úhrny srážek přesahující 11 500 mm. Pokud bychom brali v úvahu pouze metropole, potom by nejdeštivější byla liberijská Monrovia s 5 000 mm srážek. 

Zimní monzun

Zimní monzun naopak vzniká v oblasti Mongolska mezi říjnem a dubnem. Postupuje opačným směrem na jih a odvádí suchý pevninský vzduch nad moře. Zimní monzun způsobuje suché a chladné počasí. Proudění na jih brzdí pohoří Himaláj, takže jeho účinky jsou slabší než u monzunu letního. 

Protože se pevnina ochlazuje rychleji než oceán, vane vítr směrem od pevniny a srážky padají hlavně nad mořem, kde se nasytí vodních par. Proto zažívají japonské ostrovy každoročně vydatné sněhové srážky.

Monzun v Saigonu

Důsledky klimatických změn na monzuny

Oteplování má neblahý vliv také na monzuny. Čím víc stoupá teplota oceánů, tím se snižuje rozdíl mezi mořem a pevninou. Proudění tak zpomaluje a srážky jsou slabší.

Na monzunech jsou dnes stále závislé ekonomiky mnohých zemí. V Indii pracuje v zemědělství 40 % dospělé populace a je na něj navázaná třetina průmyslu země. Takže v případech, kdy monzun přijde pozdě nebo je slabý v době setí monzunových plodin (např. rýže), ohrožuje ceny i dodávky jídla celé indické populaci

Baarle Hertog (foto: imdanw CC BY 2.0 shorturl.at/nqMUX)

Enklávy a exklávy

přejít na článek

Na monzunu není závislá jen zemědělská produkce, ale také energetika. Státy jižní Asie často vyrábí elektrickou energii v hydroelektrárnách, které jsou poháněné vodou nasbíranou během monzunu. 

Monzun hraje důležitou roli i z hlediska dodávek vody do domácností. Některá indická města musela v minulosti sáhnout i k omezení jejích dodávek, aby zásoby vydržely do dalšího monzunu. 


Úvodní fotografie monzun v Indii od WBK Photography pod licencí CC BY-NC-ND 2.0
 
monzun Indie

Související články